Krajina na okraji české tabule jihovýchodně od Luže a Košumberka je až překvapivě členitá a tvarově pestrá.
Plochá, táhlá a nevýrazná návrší a široce rozevřená údolí, která můžeme vidět okolo hrochova týnce a chrasti u Chrudimi. jsou zde vystřídána sráznými svahy a úzkými hlubokými údolími. přímo vyhlídková silnice. z níž část této krásné krajiny přehlédneme, spojuje Luži a Nové Hrady. Z povzdálí ji ze severní strany lemuje od vsi s nezvyklým jménem Bílý Kůň dlouhý prudký svah s přírodní rezervací Střemošická stráň. Rezervace dostala své jméno podle obce rozložené ve svahu pod nejprudším srázem. Ke Střemošici či spíše k hornímu okraji srázu nad ní, se naše oči určitě bezděčně otočí. Upoutá nás tu totiž doslova bělobou zářící štíhlá vysoká stavba. Říká se jí poklona. Na místě zdaleka viditelném a skutečně nepřehlédnutelném stojí již od první poloviny 18. století. Je to sloup nejsvatější trojice a je opravdu trojboký. Každou plochu zděného a omítnutého hranolu zpestřují pilastry a dva nad sebou umístěné protáhlé výklenky. Sloup vrcholí pískovcovou tesanou ozdobou, která zastupuje stříšku. V těsné blízkosti sloupu prochází silnice od Bílého Koně přes Střemošici k Vysokému Mýtu. Silnice vytrvale stoupá přes Střemošici a k pokloně má udané stoupaní 12 procent. Okraje srázu v délce asi tři kilometry a o rozloze 46 hektarů jsou zahrnuté do přírodní rezervace střemošická stráň. Je to totiž z pohledu botaniků pozoruhodná část území. suchá a teplá místa na
opuce hostí rostliny v takové míře. že se střemošická stráň řadí mezi nejvýznamnější české botanické lokality. Bylo tu zjištěno na 270 druhů vyšších rostlin. K nejvzácnějším patří některé naše orchideje jako Vstavač Nachový a Vojenský, Střevičník Pantoflíček a další. I když Vás třeba botanika příliš neoslovuje, vynikající výhled od poklony z výšky 445 m. n. m. Vás jistě učaruje. Přehlédnete Skutečsko, Prosečsko i Železné hory, u nohou Vám bude ležet Luže s poutním kostelem p. Marie, hrad Košumberk i Bílý Kůň.
|
|
|
|
|
Rozhled nad Poklonou |
Poklona |
Rozhled nad Poklonou |
Zámek Nové Hrady
Soukromý zámek v Nových Hradech je jedinečná rokoková stavba vybudovaná v letech 1774 - 1777 hrabětem Jean-Antoine Harbuval de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel podle stavebního návrhu architekta Josefa Jägera. Pro svoji architektonickou čistotu a umístění v uměle vybudovaném přírodním areálu bývá celý zámecký komplex nazýván "Malý Schönbrunn" či " České Versailles". Ucelený rokokový areál obsahuje vstupní bránu a francouzskou zahradu se správními budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou křížovou cestou z r. 1767, vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu. Noví majitelé zámek zakoupili od restituentů v roce 1997 a od té doby prochází celý areál rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací.
Od června 2001 je objekt přístupný veřejnosti - v přízemí zámku je otevřena zámecká galerie, na nádvoří byla nově vybudována rokoková zahrada se dvěma fontánami a otevřena zámecká restaurace a vinárna. Ve výstavbě je zámecký pension, rekonstrukcí prochází špýchar i další objekty v okolí zámku. V budoucnu by měl celý renovovaný zámecký komplex sloužit jako společenské, kulturní a turistické centrum a znovu nabýt pověsti jedné z nejvýznamnějších a nejatraktivnějších památek celého regionu.
